Hrůza! Ty široké boky! A ty ochablé hýžďové svaly!
Také stojíte před zrcadlem a divíte se, odkud se ty přebytečné kilogramy vzaly? Pak vězte, že vám nepřibyly přes noc. Na hmotnosti začínáme přibývat už po třicítce, kdy začíná mírně klesat naše tělesná aktivita. S úbytkem svalové hmoty se zpomaluje bazální metabolismus a vy tak spálíte méně energie, a to i v klidu. Po padesátém roce věku, pokud si stále zachováváte stejnou tělesnou hmotnost, se každých deset let snižuje potřeba energie zhruba o 100 kalorií denně. Většina z nás však jí stejně jako předtím, proto se tako nadbytečná energie přemění na zásoby tuku, které se týden po týdnu ukládají.
A výsledek? Většina lidí přibere každých 10 let po překročení dvacítky asi 4 kilogramy.
Projevy stáří – šedivé vlasy a vrásky – jsou jistě nepříjemné, daleko horší jsou však ochablé, pokleslé tělesné partie a přibývající kilogramy, protože ty ohrožují vaše zdraví.
Přebytečný tuk člověku nejen odebírá část životní energie a ukládá se na různých místech těla, ale zvyšuje riziko téměř všech závažnějších zdravotních potíží od vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, ischemické choroby srdeční, cukrovky 2. typu a žlučníkových kamenů. Nadváha může dokonce zhoršovat i artrózu a bolesti zad.
Nejdůležitějším měřítkem nadváhy není, kolik vážíte, ale kolik máte tělesného tuku. Svaly jsou těžší než tuk – proto pokud máte svalnatou postavu, můžete vážit více a zároveň být zdraví.
Nejjednodušším způsobem jak zjistit, zda se u vás jedná o nadváhu je index tělesné hmotnosti BMI (z anglického body mass index), odvozený od výšky a tělesné hmotnosti.
Výpočet: svoji tělesnou hmotnost v kilogramech vydělte druhou mocninou své výšky v metrech.
Je-li váš BMI 20 – 25, máte ideální tělesnou hmotnost, nad 25 máte nadváhu, hodnota nad 30 je považována za obezitu. Zdravotní rizika začínají růst kolem hodnoty 26.